Metodika

Nálezová databáze Moravskoslezské pobočky ČBS obsahuje údaje o výskytu cévnatých rostlin, tj. kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin, primárně z území Severomoravského kraje, ale také z ostatních oblastí České republiky.

1. PROJEKT, ZDROJ
2. SÍDLO
3. LOKALITA
4. NÁLEZY NA LOKALITĚ


1. PROJEKT, ZDROJ

Do ND MSP ČBS se ZAPISUJÍ především nálezová data z těchto ZDROJŮ:

* Terénní zápisky jednotlivých nálezců
* Nálezy publikované v regionální literatuře
* Nálezy obsažené v manuskriptech nálezců


V ND MSP ČBS se uvádí vždy povinně u každého nálezu Zdroj a Projekt.

PROJEKTEM se rozumí primárně Nálezová databáze Moravskoslezské pobočky ČBS (ND MSP ČBS).

Uživatel NESMÍ přidávat bez vědomí správce databáze nové projekty. Po dohodě se správcem databáze je možné zařadit i jiné projekty.



ZDROJEM se rozumí jakýkoli zdroj nálezových dat.

Zdroj terénních zápisků je nutno formálně citovat takto:

Příklad zdroje: Novák J. (2014): Terénní zápisky 2014

V kolonce Autoři SE VŽDY ZAPISUJE do databáze nejprve Příjmení a potom zkratka Jména!





Zdroj nálezů publikovaných v regionální literatuře je nutno formálně citovat takto:

Příklad zdroje:Dvořák V. (2014): Severní svahy vrchu Staškov – floristicky pestrá lokalita Moravskoslezských Beskyd. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 3: 34–38.

V kolonce Autoři SE VŽDY ZAPISUJE do databáze nejprve Příjmení a potom zkratka Jména!





Zdroj nálezů publikovaných v regionální seriálové literatuře je nutno formálně citovat takto:

Příklad zdroje: Brandová B. (2014): Salix rosmarinifolia L. – In: Plášek V. & Cimalová Š. [eds], Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska VII., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 63: 78.

V kolonce Autoři SE VŽDY ZAPISUJE do databáze nejprve Příjmení a potom zkratka Jména!

V kolonce Název se zapíše celý název v tomto formátu: Salix rosmarinifolia L. – In: Plášek V. & Cimalová Š. [eds], Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska VII.





2. SÍDLO

Struktura Pojmenovaného místa (sídla) je v databázi používána ve formátu "část obce - obec - okres - stát".

Příklad: Straník - Nový Jičín - Nový Jičín - Česká republika

Nejbližší sídlo se zadává tak, aby bylo nejblíže dané lokalitě.

Uživatel NESMÍ přidávat do seznamu nové Pojmenované místo. V případě, že uživatel nenalezne sídlo v seznamu sídel, kontaktuje správce databáze s požadavkem o zadání nového sídla.


3. LOKALITA

Lokalitu popisujeme dle zavedených botanických zvyklostí.

Příklad: Nad Dolním Mlýnem, paseka v lese, 1,4 km JV kostela v obci

Vzdálenost vždy vztahujeme k určitému přesně definovanému bodu, buď středu dané části obce nebo ke konkrétnímu místu uvedenému v popisu lokality.

Při popisu Lokality se snažíme o maximální výstižnost, stručnost a přesnost!


4. NÁLEZY NA LOKALITĚ

DATUM

Datum zapisujeme primárně ve formě D.M.RRRR (den.měsíc.rok)

Příklad: 1.9.2014


Datum zapisujeme (když neznáme přesný den) ve formě M.RRRR (měsíc.rok)

Příklad: 9.1980


Datum zapisujeme (když neznáme přesný den a měsíc) ve formě RRRR (rok)

Příklad: 1890

POČETNOST

Do záznamu početnost zapisujeme přesný počet nebo početnost v těchto intervalech:
1-10
11-25
26-50
51-100
101-250
>250
1-250
251-500
501-1000
1001-2500
2501-5000
5001-10000
>10000

STATUS NÁLEZU

U každého nálezu je povinným polem k vyplnění "Status nálezu".

Statusem nálezu se rozumí možnost zadání, zda se jedná podle názoru autora nálezu o nový nález nebo ověřený nález. Přednastavená je možnost Není známo, pakliže si není autor nálezu jist. Status nálezu je jen subjektivním pohledem autora na daný nález a není nikterak závazný. Autoři jsou povinni dbát o maximální správnost posouzení statusu nálezu a v případě, že si nejsou zcela jisti, je nutné ponechat možnost "Není známo".

Účelem statusu nálezu je upozornit další uživatele na možný nový nebo ověřený nález.

 

TOPlist